Schválně se zeptejte sami sebe, který jste typ. Nebo jste někde uprostřed? To je asi tak nejoptimálnější.
Jsou lidé, kteří se nerozpakují, mají-li jet třeba až do Afriky, nebo Austrálie. Například pánové Hanzelka a Zikmund to zvládli levou zadní. Takže ono to asi tak strašné nebude.
Také to z velké míry záleží na tom, čím se budete přesouvat z bodu A do bodu B a kolik máte zavazadel. Pokud je musíte počítat pomocí kalkulačky, je to o nervy a cesta dobrá nebude. Pokud však máte jedno jediné zavazadlo, budete mít asi klid. A je fuk, zda je to taška nebo batoh.
Pokud se rozhodnete jet svým autem, tak vám to všechno může být jedno. Můžete narvat celý kufr, něco dát na střechu a něco na sedadla. Zbytek dáte do pneumatik. No, když tam přece jedete na celý víkend ne? Nu a pak sednete do auta, a pokud se nesemele něco škaredého, co nemůžete nijak ovlivnit, tak v pohodě dojedete až k cíli své cesty.
Ne tolik klidu mají cestující například vlakem, a to vlakem třeba tady u nás. Pokud jedete z bodu X do bodu Y bez přestupu, není to nic světoborného. I když má vlak zpoždění. Ovšem když máte dvakrát přestoupit, tak to je ten správný nervák a správné drama.
Když už má první vlak sekyru dvě hodiny, zmeškáte svůj přípoj a možná ještě tak dva nebo tři další. Nevadí, správný dobrodruh přespí na nádraží, pokud je ovšem otevřeno. Pokud ne, uloží se poblíž kolejí. A ráno směle pokračuje dalším vlakem, pokud tento vůbec přijel.
Úplně největší legrace to pak je, když jedete do zahraničí a chcete ušetřit na jízdném. Koupená jízdenka najednou stojí například tisíc pět set korun. Jenže už první vlak má zpoždění. Průvodčí nikde, aby vám vydal zpožděnku, a tak si musíte koupit novou jízdenku na další vlak, protože pokud jste ji koupili vcelku, musíte použít ten vlak, který je na ní uveden. Dalším nelze, musíte si to znovu zaplatit. Tak co? Kdy vyrazíte?